|
|
Nástěnná malba v městském prostředí 16. a počátku 17. století na pomezí Čech a Moravy
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Nástěnná malba 16. a počátku 17. století městského prostředí patří k dosud spíše opomíjeným tématům, její umělecké ztvárnění i ikonografická koncepce však mnohé vypovídají o životě obyvatel doby renesance. Výtvarný fenomén byl v předkládané práci studován na pomezí Čech a Moravy, v současné době odpovídající okresům Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava. Toto rozdělení zároveň umožnovalo systematické bádání i soupis dochovaných maleb. Studie se zabývá nejprve souhrnem pestré historické situace v dané lokalitě a náboženského dění spjatého převážně, nikoliv však výlučně, s novoutrakvismem a luterstvím, které navázaly na zdejší utrakvistický základ z doby husitské. Jedním z cílů práce tak bylo studovat vztah náboženského vyznání a uměleckého či ikonografického ztvárnění maleb. Důležitou otázku představovaly také vybrané umělecké zdroje spjaté převážně s grafickou produkcí doby. Další kapitoly byly proto věnovány nejprve studiu umělecké teorie nástěnné malby, poté městských domů v zahraničí a v dané lokalitě, následovalo studium sakrálních interiérů v kontextu saského prostředí a v poslední kapitole bylo přistoupeno k tematické a ikonografické studii nashromážděných maleb. Výsledky poukázaly především na pestrost vybíraných témat, na německé a italské zdroje pro městské domy a převážně na saské vlivy...
|
|
|
Jazyk české soukromé korespondence v období humanismu
Zitová, Anna ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato práce se zaměřuje na jazyk nebeletrizované soukromé korespondence z let 1611-1618 a jejím cílem je popsat výskyt, formu a funkci těch jazykových jevů, které nesou příznak vyššího či nižšího stylu. Analyzovaným materiálem je 8 dopisů z Archivu Matouše Konečného (Muzeum Mladoboleslavska). Rukopisy byly transliterovány a transkribovány, aby mohlo být využito co nejvíce přídatných textových informací. Jevy sledované na jednotlivých jazykových rovinách jsou nejprve vymezeny na základě odborné literatury, aby byla získána představa o jejich podobě v reprezentativních historických dílech, a v závěru jsou pak zjištění vyplývající z materiálu s těmito výklady konfrontována. Druhým výstupem je shrnutí vlivu stylotvorných faktorů (vyjadřovací kompetence pisatelů, vztahu k adresátovi a tematických a funkčních aspektů textu) na míru výsledné kultivace zkoumaných jazykových projevů. Klíčová slova: počátek 17. století, soukromá korespondence, stylový příznak, vyšší styl, nižší styl, stylotvorné faktory
|
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
host ::
RSS.